Jak machři cupují amatéry – pokračování

31. prosince 2012 v 14:25 | Jana Šimonová |  Člověk v roli klienta
Na můj blog, který popisuje a dokumentuje spor, zareagovala paní Luklová s komentářem, tentokrát velmi slušným:

Galhol 27.12.12 | 17:45
Dobrý den.
Dovolte mi se také vyjádřit k této smutné události. Děkuji velmi pěkně za zastání od Dag a Pro radost. Bohužel nebo Bohudík stále nenacházím v mém postupu žádné pochybení.

Jak už bylo napsáno, po připsání platby na účet prodávajícího je toto označeno u objednávky. A prodávající má povinnost odeslat zboží do 5 ti pracovní dnů od připsání platby na účet, což jsem učinila. Sklad mám od bydliště vzdálený 16km a pak ještě dalších 4 km na poštu. Tedy nemohu s každou zásikou jezdit zvlášť, což je také uvedeno v mém profilu. Každý prodávající má zde na Fleru svůj profil, ve kterém jsou uvedené jeho obchodní podmínky, které je vhodné si před nákupem přečíst. V mém profilu je uvedeno, že zaplacené zásilky balím každé pondělí a odesílám v úterý ráno. Tedy opravdu není nutné se dotazovat, obchod a balení zásilek probíhá automaticky. Ty zásilky, jejichž platba je v pondělí připsána na mém účtu, jsou vždy zabaleny a v úterý odeslány a tak to bylo i s vaší zásilkou.

Co se týče zlatých kroužků, opět nemohu souhlasit s vaším tvrzením o špatné kvalitě. Na fotografii bohužel nejsou kroužky pocházející z mého obchodu. Po vašem záporném hodnocení jsem šla okamžitě kroužky přezkoumat. Bylo mi divné, že před vámi je koupili stovky zákazníků a byli s nimi spokojeni. Na mých kroužcích ve skladu nejsou žádné skvrny a jsou ceslistvě potažené galvanikou. Něco takového, co je vyfocené na vaší fotografii bych nikdy vědomě nedala na prodej do obchodu. Nebudu zde hodnotit, čí kroužky jste zde na fotografii uvedla nebo co jste s nimi před tím dělala. Co se týče háčků, tam opravdu bývají občas nějaké poškozené, ale vždy dávám do balení pár kusů navíc. V mém profilu a obchodních podmínkách je také uvedené, že tolerance počtu kusů v balení je +-5%.

I přes to, že se necítím ničím vinna, vám nabízím vrácení peněz za pro vás nevyhovující zboží zpět na váš účet výměnou za smazání negativního hodnocení.

ZÁVĚR: Doporučuji vám vždy před nákupem v jakémkoli obchodu zde na Fleru si přečíst profil prodejce, kde většinou uvádí veškeré info o odesílání a balení zboží. Většinou tedy není nutné se na nic dotazovat, vše je uvedeno v profilu, alespoň v mém určitě. Jsou to obchodní podmínky, které při nákupu tohoto zboží přijímáte a souhlasíte s nimi. Ujišťuji vás, že opravdu nebylo mým záměrem vás nějak poškodit, jak jste se zřejmě domnívala.
Edita Luklová

To mne dojalo natolik, že jsem se rozhodla ctít Vánoce a svoje záporné hodnocení zcela smazat. Sice v textu jsou uvedené vyslovené lži, které vyvrací už moje fotodokumentace, ale budiž. Proč neudělat vstřícný krok v zakopání válečné sekery, zvláště když nejde o život? Sebrala jsem zbytky své tolerance a velkorysosti, napsala jsem paní Luklová, že bude smazáno, ale musela jsem to napsat pod profil Galholka, neboť do profilu Galhol mi odepřela přístup.

jeanetka | 27.12.12 | 19:43
Paní Edito, přeji pěkné svátky a do roku 2013 mnoho štěstí, zdraví, spokojenosti a kreativních nápadů a samozřejmě splnění všech pěkných očekávání a přání. Už jsme si asi stanoviska vyjasnily. Kroužky jsem očekávala, nutně jsem je potřebovala, bohužel nanesené vrstva šla ze všech dolů. Proč? Nevím. Peníze mi zpátky neposílejte, ani já nebudu posílat kroužky zpátky, některé jsem tedy vyhodila, když to dopadlo, jak to dopadlo. Posíláním drobných z účtu na účet bychom akorát přihrály výdělek bankám. Takže to myslím vážně - neposílejte mi vrátku, Vy ztratíte a já nic nezískám. Mimo to znovu skládám poklonu Vašim krásným výrobkům, které zde ani snad jinde nemají konkurenci. Záporné hodnocení smažu, jen co zjistím jak na to. S pozdravem Jana Š.
Po smazání svého záporného hodnocení jsem samozřejmě požádala o smazání záporného hodnocení paní Luklové vůči mně jakožto kupující. Nic se nestalo, smazání jsem se nedočkala. Odpověděla mi po 4 dnech opět ve svém stylu, tedy útočně, a hlavně svoje záporné hodnocení nesmazala:

Galhol 31.12.2012 10:59

Dobrý den.
Obdržela jsem vaši žádost o smazání hodnocení.
Vaše negativní hodnocení jste sice smazala, ale ten hanlivý blog očerňující dobré jméno mého obchodu Galhol a Galholka už ne.
Své negativní hodnocení bych smazala pouze v případě, kdy by jsme na tom byly obě dvě stejně, tedy ždáné urážky na žádné straně = smazání blogu jak na Fleru tak na simonova.blog.cz
Přeji vám vše nejlepší do nového roku 2013

Edita Luklová

Čas plyne dále, paní Luklová předvedla své dovednosti v tom, jak vyběhnout s klientem, kdežto já jsem předvedla blbost a naivitu v jednom.

Nezbývá mi, než zde dodat, že hodnotit nakupujícího záporně by snad mělo smysl tehdy, kdy tento opakovaně reklamuje, vrací zboží a žádá zpět peníze za zboží i dopravu, případně si objednává, ale pak neplatí, takže je nutno vyčkat se smazáním objednávky, což zboží blokuje proti jiným možným nákupům. Pokud si kupující jen postěžuje, ale nereklamuje, nezdržuje a nechce vrátit peníze, pak o nic nejde. Stačí se jen slušně omluvit a nehrotit situaci, jako to provedla paní Luklová. A už vůbec ne zneužít k tomu rubriku Hodnocení nakupujícího.

Z celé komunikace s paní Luklovou vyvozuji, že těch nespokojených zákaznic by se našlo více, ale nakonec asi, podobně jako já, své záporné hodnocení smazaly v dobré vůli a ze stejné naivity, jako jsem to udělala já. Smazala jsem své záporné hodnocení, protože jsem se dala po druhé oblafnout paní Luklovou. Kdyby však ona myslela na smír, smazala by svoje záporné hodnocení mne jakožto nakupujícího a pak požádala o výmaz blogu. Neudělala to, proto se nikdo nemůže divit, že po třetí jí na její špeky neskočím a svoji zkušenost s nakupováním jejího zboží nechám na blogu včetně dokumentace a tohoto dovětku, popisujícího, jak si paní Luklová představuje obchod.

Chybami se člověk učí - blbý (na příklad já) chybami vlastními, chytrý (na příklad ten, kdo přečte včas a porozumí) chybami druhého. Přeji vám, ať patříte mezi ty chytré.
 

Jak machři cupují amatéry

23. listopadu 2012 v 19:52 | Jana Šimonová |  Člověk v roli klienta
Našla jsem pěkný server fler.cz, kde jsem si jednak nakoupila ke své spokojenosti šperky a později i materiál, že kterého si vyrábím sama, a kde mohu prodat svoje výrobky. Mimo jiné jsem dostala za vyučenou v obchůdku Galhol. Moje zkušenost se tak začala košatit a je tak poučná pro další nakupující, že jsem se rozhodla ji popsat šíře a jasněji.

Objednala jsem si zboží ve třech obchůdcích, a protože jsem ani třtí den po zaplacení požadovaných finančních částek nedostala žádnou odpověď, pojala jsem podezření, že se něco zaseklo na serveru. Nezaseklo. Okamžitě mi odpověděli z administrace serveru a dva prodejci mi potvrdili, že peníze obdrželi hned následující den poté, co jsem dala platební příkaz, ale že zboží pošlou v následujících dnech.

Zde je doklad o mých platbách:


Docela jinak vše probíhala v obchodě Galhol u paní Edity Luklové. Ta na moji žádost ze dne 15.11.:
"Dobrý den. Požadovanou částku jsem uhradila 13.11., ale nemám žádnou zprávu, že jste platbu obdržela. Nevíte, v čem je problém?
Dík za odpověď
Jana Šimonová"

stroze odpověděla:
"Dobrý den.
Převod mezi bankami většinou trvá 3 pracovní dny.
Přeji hezký den.
Edita l."

To mne zarazilo, protože banky mají povinnost ze zákona zajistit převod peněz do druhého dne po datování platebního příkazu, a kromě toho ostatní dva prodejci potvrdili příjem platby již 14.11.
Jak šel čas a zásilka od paní Luklové stále nikde, poslala jsem hodnocení. Ne že bych se vnucovala, ale systém je po mně žádal, tak asi už bylo na čase.

Moje hodnocení:
13.11. jsem zaplatila, je 21.11., zboží dosud nemám a nevím, co si mám o tom myslet, neboť majitelka obchůdku mi pro úvod komunikace valila klíny do hlavy, že platby mezi spořitelnami běží 3 dny (já však vím, že ze zákona to musí stihnout do 2 dnů), dále na mě hodila bobek. Ostatní objednávky, které jsem provedla zároveň s touto, už mám dávno vyřízené a zboží v pořádku dorazilo. Pěkný obchod, zajímavé zboží, ale komunikace na draka. Nedoporučuji.

23.11. se ozvala paní Luklová a zatímco já jsem byla právě rozčarována obsahem zásilky, podivila se, že ji stále nemám. Nu, měla jsem, a tak jsem napsala toto:

Dobrý den. Zásilku jsem dostala dnes. Jsem ale vysloveně zklamaná z těch kroužků zlaté barvy - jednak jsou některé nějaké začernalé, jednak se ze všech, na které jsem sáhla, pozlátko olupuje. Náušnice zlaté jsou některé černající nebo špatně potažené. Že byste to nevěděla? Dík tedy za vyučenou. Psát to nikam nebudu, už to nechám tak. Přeji pěkný den. Jana Š.

K oněm zlatým náušnicím by bylo vhodné dodat, že některé neměly pružinku a kuličku, namátkou jsem jich objevila 6, některé měly různou barvu, našla jsem i dva drátky, které do náušnice mají hodně daleko. Prostor pro zmetky je, ale jaké procento zmetkovitosti se dá spolknout, to nevím. Já jsem jen na první pohled na zmetkovitosti náušnic 10%, aniž bych balíček studovala seriozněji.

Svoje slova o zmetcích dokladuji fotodokumentací, svoji úplnou komunikaci připojím níže v textu. Jen ještě doplním, že si nemyslím, že posílání balíčků tam a zpět, reklamování, nebo posílání malých finančních částek z účtu na účet by mě obohatilo. Spíše opačně. Ztratily bychom obě.

Nepovedené kroužky:


Nepovedené náušnice:


Nebýt další korespondence s žádostí o to, abych odvolala své záporné hodnocení, jinak paní Luklová bude konat - nevím jak, když nekonala, kdy měla a jak měla, nechala bych věci být tak, jak jsou, a pouze bych se obchodu Galhol a Galholka vyhnula velkým obloukem. Takhle jsem si přečetla hodnocení a pět neutrálních, která podle textu jsou vlastně záporná. Tím jsem měla začít, a byla bych si ušetřila zkušenost, kterou jsem tedy již získala a kterou tímto ráda postoupím dále.
Na svém hodnocení musím trvat a považuji je nikoli za neutrální, ale vysloveně za záporné.

Taková je totiž moje zkušenost - nikoli neutrálním, ale dost odpudivá. Vždy se vše nedaří, paní Luklová chová kočku, já zase psa, i se zvířátky máme starosti, ale ačkoliv ona je proti mně skutečný designér a odborník na výrobu šperků, já bych si nedovolila své skromné šperky poslat opatřené kroužkem nebo náušnicí z její dodávky. Věřím, že ani ona by na svém výrobku takové zboží, jaké mi poslala, jako komponenty nepoužila.

Paní Luklové přeji jen spokojené a nadšené zákazníky, sobě ale také, proto pro příště komponenty nakoupím jinde. Pro klienty, kteří přemýšlejí nad slibovaným dárkem za nákup nad 500 Kč, přidám foto dárku za nákup za 679 Kč. Darovanému koni na zuby nehleď, asi tak.

Dárek za zakázku v ceně 679 Kč (jedna rolnička je 5 x 5 mm):


Kompletní korespondence mezi paní Luklovou (Galhol) a mnou (jeanetka), řazeno časově od příspěvku nejnovějšího po nejstarší:

Galhol 23.11.2012 11:16
Dobrý den.
To mě moc mrzí, že nejste spokojená, ale jsem velmi udivená. Ostatní zákazníci byli s těmito výrobky spokojení a já na nich také nevidím žádnou vadu. Háčky ani kroužky nejsou ze zlata, je na nich pouze zlatá galvanika, což také odpovídá ceně. Není ovšem problém do 14ti dnů zboží vrátit bez udání důvodu, vrátím vám penízky. Nebo mohu nabídnout 50% slevu s tím, že si zboží ponecháte.
Ještě k tomu hodnocení. Chyba se na mé straně opravdu žádná nestala. Prodávající je povinen odeslat zboží do 5ti pracovních dnů od přijetí platby, což jsem také udělala. Při přijmutí objednávky jste byla informována, že do skladu jezdíme balit zaplacené zásilky každé pondělí a odesíláme v úterý. V den přijmutí platby jsem vaši objednávku označila jako uhrazenou. To, že mají občas banky zpoždění s převodem plateb, pro mě není níc nového. Nedávno jsme zrovna řešili problém, kdy platba z české spořitelny nebyla na mém účtu připsána ani po 14ti dnech.
Chtěla bych Vás moc poprosit o změnu hodnocení, protože jsem opravdu nic nezanedbala a dodržela termín dodání stanovený dle pravidel Fleru. Pokud by jsme se nedohodly na změně hodnocení, určitě bych kontaktovala vedení Fler týmu a řešila s nimi toto neoprávněné záporné hodnocení. Samozřejmě hodnocení uděluje nejen nakupující, ale i prodávající. Budu čekat na Vaše vyjádření, až po té začnu konat.
Jinak jsem přišla teď o koťátka, protože mi kočka v pondělí začala rodit a já místo toho, abych s ní jela na veterinu, tak od rána od 6h balila až do půlnoci objednávky. Včera moji číču operovali a koťátka už nezachránili. Přišla o ně a museli ji vzít i celou dělohu. Jsme jenom lidé, každý máme nějaké starosti, nejsme stroje. I proto se mi celá tato situace zdá poněkud smutná. Jsou přece problémy, které lze vyřešit lehce např. u vás vrácením peněz, není to žádná velká tragédie, tak jako když přijde nazmar něčí život.....
V podstatě by se k této situaci dalo říci, že jsem upřednostnila své zákazníky na úkor mé kočičky a mých koťátek, tak aby všichni dostali svoje zásilky včas a za to mi náleží záporné hodnocení? Já si osobně myslím, že určitě ne a že Vás to možná teď i trošku mrzí...
Přeji hezký den.
Edita Luklová

jeanetka 23.11.2012 10:21
Dobrý den. Zásilku jsem dostala dnes. Jsem ale vysloveně zklamaná z těch kroužků zlaté barvy - jednak jsou některé nějaké začernalé, jednak se ze všech, na které jsem sáhla, pozlátko olupuje. Náušnice zlaté jsou některé černající nebo špatně potažené. Že byste to nevěděla? Dík tedy za vyučenou. Psát to nikam nebudu, už to nechám tak. Přeji pěkný den. Jana Š.

jeanetka 15.11.2012 18:34
Aha, zase jsem o něco chytřejší, dík za info. Jana Š.

Galhol 15.11.2012 18:31
To záleží na bance, je to zcela mimo moji kompetenci.
Až bude platba na mém účtu, uvidíte to u objednávky označené zeleně.
přeji hezký večer.
Edita L.

jeanetka 15.11.2012 18:26
To právě ne. Obvykle jsem dostala odezvu na druhý den po odeslání, dokonce i minule od Vás.
Byli jste tři, komu jsem posílala platbu, a ani jeden se neozval, to mi bylo podezřelé. Ale nic se neděje, platby došly těm dvěma v pořádku a Vám, dovolím si předpokládat, také. Však dáte vědět, doufám :-)
Pěkný den.
Jana Šimonová

Galhol 15.11.2012 16:02
Dobrý den.
Převod mezi bankami většinou trvá 3 pracovní dny.
Přeji hezký den.
Edita l.

jeanetka 15.11.2012 15:46
Dobrý den. Požadovanou částku jsem uhradila 13.11., ale nemám žádnou zprávu, že jste platbu obdržela. Nevíte, v čem je problém?
Dík za odpověď
Jana Šimonová

Částka k úhradě: 679 Kč
Číslo účtu: 579689803/0300
Var. symbol: 1011091

Mladí a hloupí … ale rádi se poučí a pak o tom i napíší

23. listopadu 2012 v 17:32 | Jana Šimonová |  Kariéra
K tomuto krátkému zamyšlení mne vyprovokoval článek o poradách na stojáka, odborným termínem stand-up, které prý nově objevili manageři významných firem.

Prý se takto lidé radili již za první světové války - také zajímavý postřeh, asi se takhle radili od té doby, kdy se člověk vzpřímil a postavil na dvě zadní. Ostatně, kam by si člověk-pravěký lovec na mýtince sedl a jaká sekretářka by přispěchala s kafem a chlebíčky, když bylo třeba udělat krátkou poradu, jak na toho mamuta zaútočit?

Porady v pohodlných lenoškách s občerstvením na stole, technikou, laserovým ukazovátkem notebooky před sebou přinesla až moderní doba. Neznamená to však, že by v provozech, bytových družstvech, na stavbách a jinde, kde se skutečně řeší problémy v co nejkratším čase a s co nejmenšími přidruženými náklady, na porady vestoje zapomnělo. To asi vybraní manageři vybraných firem najednou procitli a objevili Ameriku.

Nedá mi to nepozastavit se v zamyšlení nad těmito managery-objeviteli nových technik. Bohužel se to nedozvím, ale stejně … no, schválně, jestlipak už objevili kouzlo dalších činnosti na stojáka. Ono totiž leccos na stojáka má své kouzlo. Nemusí jít hned o sex, což asi vybrané jedince napadne na první pokus. Ale i pivo na stojáka, nebo buřt s hořčicí nebo kečupem na stojáka. Jen se ta věc na stojáka musí podávat v pravý čas a v tom správném prostředí. Ale to nakonec platí i pro zmíněné porady na stojáka - vždy se nehodí, a někdy jsou takto provedené nezbytné a vynucené okolnostmi, případně tématem porady.

Někdy si říkám, že možná ti mladí akční manageři jsou opravdu neskonale hloupí, ale dokáží se upřímně zaradovat i nad objevením něčeho, co lidi o generaci starší považují za naprostou samozřejmost. A pak že starší nejsou akční a výkonní! Přitom v sekundě vytáhnou z rukávu know-how, které manager - čerstvý absolvent nějaké zaručeně renomované univerzity objeví po půl roce darmožroutství a kolikrát ta nově objevená moudra ani neumí pojmenovat česky.
 


Blog iDnes jakožto pobočka serveru Romea.cz?

10. listopadu 2012 v 14:27 | Jana Šimonová |  Neuvěřitelné z blogu Idnes
Články sice velmi neumělé, nicméně s rysy PR pro romské etnikum, se objevují na blogu iDnes.cz stále častěji, zatímco někteří autoři, kteří uměli rozeznat tento podvrh a manipulaci veřejným míněním o romském etniku, byli administrací omezeni či upozaděni. Má se snad blog.idnes.cz stát přílepkem, služkou či prostitutkou serveru Romea.cz?

Nárůst placených recenzentů a bloggerů postupně ničí původní myšlenku těchto služeb či webových serverů. V zahraničí na příklad klesla důvěry v takové recenze či blogy skokově, a to právě kvůli skokovému nárůstu výskytu flogů - fake blogů.

Blog.idnes.cz jde se světovým trendem. Vyskytují se zde blogy, které propagují jednou dealerskou činnost konkrétní bloggerky, jindy koučink konkrétní bloggerky, ale nejen to.

Zřejmě s nárůstem počtu svých funkcí rozšířil administrátor Banga svůj záběr, respektive k funkci okamžitého mazání diskuzních příspěvků, které mu byly podezřelé třeba jen tím, že je nepochopil, podpořil jakožto dobrou věc vystavení několika blogů, které mají dělat PR Romům, jejich životu, jejich postavení vůči ostatním etnikům a společnostem, žijícím v ČR.

V neděli 24.6.2012 v rubrice Zaujalo nás administrace blogu zavěsila jakožto první kousek, který ji zaujal evidentně na prvním místě mezi všemi, článek bloggera Ferko. Ponechme stranou fakt, že o autentičnosti blogu pochybuje od prvopočátku několik čtenářů, dokonce někteří své pochybnosti vyslovili i v diskuzích. Sám autor si také poněkud pošramotil pověst výstřelkem Sen o Blofumsovi a Šizabelce a mnohými diskuzními kreacemi, byť je později administrace pružně odklidila.

Články na blogu Ferko působí jako neupřímné a falešnépředevším proto, že nekorelují s inzerovaným profilem bloggera, a také proto, že stále čtenáře poučují, či spíše napadají majoritu a osočují ji z rasismu účelovými tvrzeními nikoli osobních zkušeností, ale klišé a frázemi. V posledním článku autor filosofuje nad mnohodětnými rodinami a dalšími tradičními projevy Romů a žehrá na to, že tyto jim údajně hatí přestěhování do měst. V závěru pisatel přemýšlí nad tím, jak Romy sjednotit.

Jestli to autorovi zůstalo utajeno, měl by mu někdo vysvětlit, že Romové si mohou koupit byty a reality kdekoliv v republice. Stačí je vyhledat, koupit a zaplatit. Ke sjednocování Romů dochází téměř všude, kde se vyskytují, jen prozatím se jedná spíše o srocení. Myšlenkově jsou ale až na světlé výjimky zcela sjednoceni a netápou ani stran bezpracného výdělku, ani stran lehkého žití, nemají problémy s množením se a nekladou si žádné překážky v plození dětí, neboť nepočítají předem, zda děti uživí a zda zaplatí jejich studium.

Dalo by se očekávat, že autor svými přednáškami bude chtít promlouvat k samotným Romům, tedy spíše by se takto měl projevovat na těch serverech, které Romové masově čtou. Pro ně speciální je právě Romea.cz. Ovlivnit myšlení majority v tom smyslu, že četbou podobných blogů dostanou záchvat lásky k tvorům, které popisuje jakožto Romy, se nejspíše nepodaří. Vůbec se asi nepodaří vybudit lásku k bližnímu svému oznámeními typu "hle, já jsem zde a ty se snaž mi zavděčit, jinak si tvou vděčnost a dajnost vynutím silou".

Pokud ale blogger, který si říká Ferko, bude příslušníky majoritní společnosti dále generalizovat do pozice rasisticky smýšlejících tvorů a občas přidá i nějakou tu výhrůžku násilí vůči majoritě ze strany Romů, je možné, že díky trestnímu oznámení kvůli rasistickým projevům vůči skupině obyvatel se dozvíme, kdo že to takhle bloguje.

Blogger Ferko se alespoň dozví, že stejně jako je nepřípustné argumentovat, že všichni Romové kradou, zneužívají sociální podporu společnosti, vyhýbají se práci a poctivému životu, stejně tak je nepřípustné argumentovat, že všichni neromové, což mají být asi nejen Češi, ale i příslušníci ostatních menšin, žijících na území ČR, se projevují jako rasisti.

V první řadě ale je na administraci blogu, aby stejným způsobem ukrajovala blogovacího prostoru nejen neromům, ale i Rromům. Protežováním totiž nastane pravý opak. V daném případě to znamená, že většina se od těchto romských blogů odvrátí, přestane na ně reagovat a vůbec je číst. To ale zajisté nebylo zamýšleným cílem pobočky serveru Romea.cz zde na blogu.

Pokud posláním blogu vedeného pod jménem Ferko je vyjádření pohrdání, vzteku a nenávisti k majoritě a neochoty k soužití s ní, naopak odhodlání vytřískat z ní, co se dá, pak jen tak dále, autor má skvěle našlápnuto.

Poznámka: tento článek vyšel na blogu iDnes.cz pod autorstvím Kubalová, nastal poprask, výmaz Kubalové, navždy zaracha pro Šimonovou, i když blog zůstal. Do Kubalové si okamžitě kopl někdo pod autorstvím Ferko na blogu iDnes.cz. Po vyštípání Šimonové usnul i nadějný bloger Ferko.

Jak se server iDnes.cz rozhodl vypořádat s diskutéry

9. listopadu 2012 v 18:40 | Jana Šimonová |  Neuvěřitelné z blogu Idnes
Klub diskutérů na iDnes.cz nápadně prořídl, diskuze se ztenčily na pár poznámek, namísto stovek příspěvků se objeví mnohdy jen desítka, někdy nic. Je to důsledek rozhodnutí redakce a usilovné práce administrace.

Server iDnes.cz jako každým rokem i letos usiluje o udělení ceny Křišťálová Lupa. Zřejmě mu ale nejde o hlasy čtenářů, bloggerů a diskutérů. Jejichž řady totiž v poslední době ředí stylem, kterým si jejich přízeň určitě nezíská. Zůstanou mu ale ti skalní, ti protežovaní, co na jejich stížnosti administrace odstraňovala i poměrně neškodné diskuzní šťouchance, ale jimž dovolovala mnohdy i podpásově napadat jiné diskutéry, samozřejmě ty vybrané podle jiného klíče.

Diskutéři prchli tedy na jiné servery a utvořili tak skupinky na internetu pod jiným hostingem. Tím ochudili server iDnes.cz a počet klikání, od něhož se odvíjí cena reklamy na serveru. V konečném důsledku méně navštěvují iDnes.cz. Ostatně i jinde si přečtou ty zprávy, které iDnes.cz v mnoha případech zveřejňuje později, případně hubenější, než bývá obvyklé u konkurenčních serverů.

Ponechám stranou manažerská rozhodnutí týmu iDnes.cz a jejich důsledky pro návštěvnost serveru. Chci jen poukázat na nesmyslnou korespondenci, jakou redakce iDnes.cz vede se svými již bývalými diskutéry. O několika případech jsem se totiž dozvěděla na diskuzní stránce diskuteri.eu, a tak jsem se blíže podívala, jak si vedu já. Už proto jsem se podívala, protože administrace blogů na iDnes.cz odstřelila můj blog, aniž mi do dnešního dne rozumně vysvětlila, co ji k tomu vedlo. Prý jsem ztratila důvěru administrace, to je vysvětlení. Pokud ale není administrace schopná podat důvod, který by skutečně obstál, pak to jako vysvětlení neberu. Na druhé straně nikdo nemá a priori právo na prostor na blogu jakéhokoliv serveru, a tak se dále stran blogování na iDnes.cz neangažuji.

Jak jsem ale dopadla se svými dvěma nicky, na nichž jsem diskuzní příspěvky parafovala JŠ, takže bylo všeobecně známo, že píšu já. Na profilu obou nicků od počátku byla moje funkční mailová i poštovní adresa, na které jsem nakonec dostala i dárky za návštěvy serveru. Přesto jsem i v těchto případech zřejmě ztratila důvěru administrace, a tak mi nicky byly i s účty zrušeny nenávratně a navždy. I v tomto případě nemohu vymáhat právo na tyto nicky na tomto serveru. Přijímám tedy tyto dva fakty, jen se pozastavuji nad pokroucenou logikou, která zřejmě je vlastní a zaběhaná na serveru idnes.cz od manažerů počínaje po poslední mazače diskuzních příspěvků konče. Protože taková logika skutečně hned tak někde není k vidění, přikládám dokumentaci.

Oznámení o zrušení nicku s odkazem na seznam prohřešků:


Skočím na odkaz, abych zjistila, co jsem provedla, a tam se dozvím, že se nenašel žádný můj smazaný příspěvek:


Je snad nepřijatelný název "jeanajea"?

Ve druhém případě se ptám, proč mám dokazovat svoji totožnost, když si ji redakce ověřila již několikrát více metodami. Pod mým dotazem čtěte výzvu, na kterou reaguji:



Rozumné odpovědi jsem se nedočkala, po logice jsem volala marně. Redakce iDnes.cz dle svojí logiky zareagovala takto:


Porušila jsem pravidla pro diskutování, dokonce mi to poslali dvakrát, abych to konečně pochopila.

Milá redakce serveru iDnes.cz, v poslední době kdo ví proč přezdívaného iDěs.cz, chápu, že voláním po logice a nemístným domáháním se vysvětlení jsem porušila pravidla diskutování, jaká jste určili, za což mne trestáte zrušením nicku i s účtem plným dukátů, za něž jsem měla slíben nákup dárků. Protože na jiném místě se píše, že na tyhle dárky fakticky nemáme nárok, tudíž je nemůžeme po redakci vymáhat, beru to tak, že na logiku na iDnes.cz obdobně také nemáme nárok, tudíž už ji po redakci iDnes.cz nebudu vymáhat.

Diskutovat bez logiky mě ale nebaví.

I tak přeji redakci alespoň pevné zdraví, neboť lepší je být zdravý blbec než nemocný a nemohoucí vědec, ale být nemocný a blbý k tomu, to už je kombinace přímo vražedná.

Jana Šimonová

Je možné v ČR diskriminovat někoho v přístupu ke vzdělání?

9. listopadu 2012 v 16:27 | Jana Šimonová |  Společnost, gender, rasizmus
Tuto zvláštní otázku jsem si položila v souvislosti se zprávou o demonstraci Romů proti diskriminaci v přístupu ke vzdělání. Jak může česká společnost diskriminovat jedince, jemuž Ústava ČR zaručuje právo na bezplatné základní i střední vzdělání? Nebo případně, je to rodina a nejbližší příbuzní, kteří člověku brání využít svého Ústavou ČR daného práva na vzdělání v základní, ba i státní střední škole v ČR?

Sama jsem kdysi jakožto matka samoživitelka, jíž zemřeli i nejbližší příbuzní, tedy rodiče, musela řešit problém, jak umístit své dítě do jeslí a následně do školky, abych mohla chodit do zaměstnání. Tehdy jsem v nouzi požádala příslušný obecní úřad jakožto zřizovatele školních a předškolních zařízení o pomoc se sháněním vhodného zařízení pro předškolní dítě. Dostalo se mi však rady, ať požádám své mrtvé rodiče o hlídání. Prý stát zde není od takové pomoci, nakonec ředitelky školek jsou prý paní svých hradů.

Později jsem narazila u dětské lékařky, která, poučena paní psycholožkou, mi sdělila, že mé debilní dítě nedovolí zapsat na ZŠ. Na moji obranu, že s paní psycholožkou jsem se především neshodla já, tudíž z její strany jde o mstu, mi paní dětská lékařka sdělila, že oboustrannou mozkovou dysfunkci dítěte nemohu popřít a navíc ona má v ruce papír o tom, že IQ dítěte je s bídou 85, takže trvá na svém. Opáčila jsem, že tedy jsem již využila svého ústavního práva, dítě jsem k zápisu přivedla a paní ředitelka, která si s ním popovídala, má názor, že dítě je inteligenčně schopné, akorát skáče dospělým do řeči dospělých. Podle paní psycholožky bylo dítě nemluvné, s nedostatečnou slovní zásobou, čili ani zde nepanovala shoda s paní psycholožkou, tentokrát nejen moje, ale i jiných odborníků, kteří s dítětem pracovali.

Dnes moje dítě s uznávaným certifikátem na správu počítačových sítí a titulem Bc. v kapse pokračuje na magisterském studiu. O ústrcích v přístupu ke vzdělání dítěte vím tedy své, proto za sebe mohu říci, že je na rodičích, jak své dítě vyzbrojí pro přístup ke vzdělání, zda si vzdělání váží a chtějí je získat, a jak své dítě dovedou na práh základní školy. Narazila jsem na jedince, kteří mému dítěti podráželi nohy, ale na společnost, která je podržela. Tedy není to opačně, že by na příklad ombudsman si myslel, že dítě má mít přístup ke vzdělání, zatímco česká společnost od školníka po ředitele škol mému dítěti ve vzdělání bránila.

I tak mne ale nenapadlo psát stížnosti ani ombudsmanovi, ani do Bruselu, že paní psycholožka moje dítě podhodnotila. Nebylo to ani potřebné právě díky Ústavě ČR, která je zde pro každého občana. Co se týká střední a vysoké školy a studijních oborů, ty si vybralo dítě samo. Samo si skládá rozvrh a pak jej dodržuje, plánuje si, kdy a co se bude učit, a kdy bude koukat na DVD, nebo hrát hry na PC, případně pracovat na PC.

O mém boji s jeho psycholožkou, vnucenou ředitelkou mateřské školy, kam jsem dítě protlačila, neví, ani nevědělo. O jeho debilitě, posvěcené dětskou lékařkou již neví ani jeho lékařka, neboť dokumenty jsem při vhodné příležitosti z jeho zdravotní dokumentace ztopila. O diskriminaci v přístupu ke vzdělání v ČR nelze mluvit ani v nadsázce. Když něco nejde v jedné škole, jde to v jiné škole, když dítě nesedne paní lékařce, lze změnit dětskou lékařku. Pro vstup do první třídy základní školy lze vše potřebné naučit dítě doma, a nejen lze, ale je to podmínka nikoli postačující, ale i nutná.

Jak jinak by mohli učitelé pracovat s dětmi, kdyby neuměly to základní? To základní beze sporu je na příklad schopnost a snaha dodržovat osobní hygienu, chápání, které věci jsou jejich, co je cizí, jak se takové věci získávají dobrovolnou výpůjčkou a jak se vracejí. Naprosto nepostradatelné je i umět respektovat autoritu, kolegy a chovat se v kolektivu s respektováním zpětné vazby, která přirozenou cestou hlásí jedinci, jak si v kolektivu vede. To jsou důležité prvky, které když chybí, vzdělávání jedince na základní škole se dařit nebude. Pokud se přidá lenost a rodinná tradice odmítat vše, co vypadá jako povinnost, nebo co smrdí námahou, či sebeovládáním, pak ani rovný přístup ke vzdělání, deklarovaný Ústavou ČR nepomůže.

Skutečným diskriminujícím prvkem, který malému dítěti brání ve vzdělání, je tedy v podmínkách ČR snad jedině jeho rodič, rodinné zázemí a rodinné tradice, které vzdělání a povinnost nectí a sebeovládání a disciplínu neuznávají.

Kumarovy triky?

8. listopadu 2012 v 13:56 | Jana Šimonová |  Společnost, gender, rasizmus
Jak tak sleduji, že Romové demonstrují v počtu pár desítek tu a příště zase onde, cítím jejich nezájem o věc. Kdo tedy má zájem na tom, aby se psalo, že nějakých padesát Romů se sešlo za účelem demonstrace na nějaké téma? Vždyť srocování Romů v parcích kolikrát hodí také pár desítek hlav do davu, ale důvodem srocení je snad jen společenské cítění etnika.

Napadá mne, jestli on ten Kumar vtipně nevyužil tuto romskou vlastnost srocování a vymýšlí problémy, aby bylo co medializovat, čím lidi pošťouchnout, možná i spravedlivě rozhořčit a hlavně - aby doložil vlastní potřebnost a užitečnost. Vždyť jinak by neobhájil nutnost stále jej hýčkat a platit, kdyby nebylo potřeba chladit romské hlavy a smlouvat mír a příměří mezi etniky.

Ráda hledám řešení problémů, a tak mám radu pro ty, co demonstrovali za přístup Romů ke vzdělání na stejné úrovni, jakou požívají i ostatní menšiny a většina obyvatel ČR. Na příklad Vietnamci dokázali pro Čechy nemožné, totiž to, že během jedné generace jejich děti dokážou zaujmout pozici i premianta třídy. Jak na to asi šli? Předpokládám, že se rozhodli využít té části Ústavy ČR, která deklaruje rovný přístup ke vzdělání všem občanům ČR a bezplatné základní školství. Navíc Vietnamské děti bývají doma přísně vedeny, takže pro ně není problém zařadit se do řady a dodržovat školní řád, chovat úctu k učitelům a svým spolužákům, být členem kolektivu, neexhibovat vlastní ego a neprosazovat soukromé zájmy tam, kde nepatří.

Tak si říkám, jestli namísto demonstrací za rovný přístup ke vzdělání není lepší jednoduše děti naučit respektovat své okolí, autority, kolegy a hlavně školní řád. A jestli není jednodušší prostě přijít do školky, pak do školy, pak na SŠ - a pořád bezplatně učit se, učit se, učit se. Chápu, že je to běh na dlouhou trať, a proti pokoře a trpělivosti Vietnamců stojí arogance a netrpělivost Romů.

Těmito vlastnostmi ale oplývají všichni, i lidé z majoritní společnosti. Podle toho také někteří pokorně studují, kdežto jiní bručí v base za své delikty, někteří se poflakují, jiní pracují. Jak ale potvrdí každý HR odborník - člověk si musí sám přebrat své vlastnosti, ujasnit si, na co má, vytyčit si cíle kariérního růstu a držet se své cesty, čili nedat se svádět a odvádět od dobrých úmyslů, a to ani automaty, drogami a návykovými látkami či náhlou touhou po rychlém zbohatnutí a zahálčivém životě.

O demonstraci za vzdělání odborníci nic nepraví, proto si myslím, že demonstrace za vzdělání Romů je Kumarovým trikem, který samozřejmě nemůže přinést takové výsledky, jaké by přinesla práce odborníka na HR a kariérní růst.

Soutěže pro vyvolené, udělování VIP titulů na blozích a další kšefty administrace serverů

28. října 2012 v 21:16 | Jana Šimonová |  Média
Vedle mnohdy nudných článků placených redaktorů je možné na několika serverech narazit i na zajímavé blogy, vedle toho ale i nudné a hloupé blogy. Blogují lidé různých profesí a různých zájmů, různých dovedností a invence a samozřejmě i s různými cíli a důvody svého blogování.

Mezi nejvýznamnější servery se sekcí věnovanou bloggerům se řadí také Lidovky.cz, iDnes.cz a Respekt.cz, za nimi zaostávají Tyden.cz a Denik.cz. Aby si administrátoři odlišili ty lepší bloggery od těch horších, respektive aby ti blogující volové pochopili, že oni nejsou blogující Jovové, udělují titul VIP. Tento titul může být připsán u jména i takového bloggera, který není nijak aktivní, zavěsí něco třeba jen jednou za měsíc, nebo ani dva či tři měsíce žádný kousek nezavěsí. Jinou taktiku volí server Aktualne.cz. ten je výkladní skříní činných politiků a jen jim nabízí prostor pro bloggování. No - jako by neměli k dispozici stránky vlastní politické strany.

Titul VIP autora blogu dokonce není ani zárukou dobrého počtení. Někteří bloggeři s tímto titulem píší, jako by psali pod vlivem alkoholu, drog či psychofarmak, nebo koktejlu z uvedených ingrediencí. Někteří ani příliš nevládnou češtinou, někteří mají nouzi o témata. Možná tihle VIPové jsou něčím užiteční redakci a administrace je jim zavázána. Jisté je, že diskutéři a volové nemají co kafrat do toho, koho administrace ovipuje a z koho udělá bloggerského Jova. Jinak administrace zasáhne a kafraly i s jejich příspěvky zruší jako třídu.

Vedle udělování titulu VIP na příklad redakce a administrace na serveru iDnes.cz zavedla fotosoutěže. Ta poslední, v níž vyhrála fotografie prstýnku na rozevřené knize, vrhajícímu stín ve tvaru srdce, ta se tedy nevyvedla. Jde totiž o tisíckrát opakovaný plagiát. I přes moře odkazů na téměř totožnou fotku trvají členové poroty a přátelé administrace na tom, že soutěž proběhla správně a cena padla do správných talentovaných rukou fotografa, který má před sebou skvělou budoucnost. Snad mysleli ve fotografování, ne v kradení nápadů.

Bližší vysvětlení k fotosoutěži s oceněním plagiátu: http://simonova.blog.cz/1210/pouhym-naznakem-na-idnes-cz-aneb-plagiatorstvim-vyhre-na-idnes-cz

Další specialitou některých serverů je požadavek registrování diskutérů. IP adresa může v případě policejního vyšetřování diskutéra přesně identifikovat. Jde ale o něco jiného. O kšeft administrace serveru. Registrace diskutérů i s adresou a datem narození a funkční mailovou adresou se dá nejen zamezit vulgaritám v diskuzích, což je zástěrka pravého důvodu, ale hlavně, a to je daleko podstatnější, získat databázi lidí, které následně bude možné ostřelovat všelijakými nabídkami všelijakých produktů. S takovou databází lze i skvěle obchodovat. Budoucí cíl ostřelování nabídkami musí držet hubu a krok. Buď přistoupí na kšeft, nebo se kšeft nekoná, tedy nechce-li dát svůj kontakt, nebude diskutovat.

Asi je nutné se s takovými metodami smířit, neboť pro zpravodajské servery vyvstává otázka přežití. Ty české totiž mívají tak mizernou úroveň zpravodajství, že kdyby vyhlásili placený přístup, český klient by zapnul překladač a četl cizí zpravodajské servery. A to by byl skutečný a neodvratitelný konec armády málo schopných administrátorů a češtinou vcelku málo dotčených redaktorů českých zpravodajských serverů. Některých - to je třeba zdůraznit, neboť se začínají balit z plínek i nové servery, které stojí za to navštívit. Zprávy o tom, jak řidič usnul, vzbudil, vrátil se a srazil se a jiné vtipné úlety tam sice čtenář nenajde, ale zajímavosti z ekonomiky a oblastí na ni navázaných tam najde.

O tom a nejen o tom si pak čtenáři mohou bez cenzury poplkat na FB, nebo na diskuzních serverech. Kvalita textů jinde a volnost v diskuzích jinde bez sdělování citlivých dat, to je ta správná smrtelná kombinace pro servery, jejichž management a správa zapomněly na původní důvod existence oněch serverů a zkoušejí na své čtenáře jednu neférovou fintu za druhou.

Cikánští princové a králové

28. října 2012 v 21:14 | Jana Šimonová |  Společnost, gender, rasizmus
Před rokem či dvěma se v ČR utopil cikánský mladík z Rumunska, nyní zemřel český cikánský občan Lipa. O rumunském chlapci tvrdili jeho přátelé, že je princ, o českém kmetovi tvrdili jeho přátelé, že je král.

Z rumunského mladíka a jeho svity se později vyklubala horda podvodníků. Mladík nakonec zemřel, ale pokusy o jeho záchranu stály nemocnici mnoho peněz, které ale nikdo nezaplatil. V ČR tedy údajný cikánský princ udělal pořádnou díru do rozpočtu. Lež vyšla na povrch, ale jako obhajobu použili rumunští Cikáni argument, že slovo princ zní docela dobře. Prý je použili proto, aby Čechy oklamali a získali tak jejich podporu. Podařilo se. Podpora přišla, Češi se nechali oklamat, dokonce i televize udatně spolupracovala a se svými redaktory podporovala šíření klamu mezi lid.

Z českého kmeta a jeho svity se sice vyklubala horda podvodníků, co žije na sociálních podporách a kličkuje mezi podmíněnými tresty a tresty natvrdo za různé delikty. I zde ale televize ochotně spolupracovala a přenášela herecky výborně zvládnuté lkaní a finančně slušně saturovaný pohřeb ve stylu pohřbu mafiánského bosse. Cikánský král byl několikrát stíhaný za nějaké delikty, jeho synové podle jeho slov žijí na sociálních dávkách, ale přitom údajně tento král vlastnil ohromné bohatství a vilu. Zřejmě tedy synové údajného krále zneužívali sociální systém.

I tentokrát se jejich klam zdařil a za snaživých redaktorů televize si i skromný český divák mohl přijít na své a lámat si hlavu, kde synové na sociální podpoře přišli k takovému jmění. Za zamyšlení ale také stojí, proč cikánští občané ždímají český sociální systém, když mají mezi sebou majetku dost i na to, aby zaplatili nákladný pohřeb krále podvodů a podvůdků, otce synů-podvodníků a lhářů.

Majetek zemřelého měl údajně pocházet z nějaké nelegální činnosti arbitra. Na podnikatelskou činnost měl asi živnostenské oprávnění, nebo pán podnikal ve svobodném podnikání jakožto na příklad umělec. Z každého takového výdělku je povinnost odvádět daně. Tedy jednak nezneužívat sociální systém, jednak odvádět daně z výdělečné činnosti. Budu jen ráda, jestli kontrolorům tyhle jednoduché počty vyjdou, až seberou odvahu a překontrolují hospodaření tohohle cikánského klanu, který měl žít ze sociálních podpor a přežívat z dávek v hmotné nouzi.

Je zajímavé sledovat, jak česká společnost finančně podporuje cikánské prince a krále a všelijaké projekty pro začleňování romského etnika tam, kam fakticky nepatří a nikdy patřit nebudou, a to už proto ne, že hodlají pouze zneužívat naivity a dobráctví svého okolí, k čemuž si dopomáhají účelovými klamy a lhaním.

Přece jen, když už si zvykáme veřejně propírat i české veřejně činné politiky kvůli majetku přiznaného včas, pozdě, špatně, či vůbec, zkusme si nechat nejprve předložit důkazy, že proti nám stojí cikánský princ nebo dokonce král, a pak ho již neurážejme sbírkou, dotacemi pro začleňování, nebo dokonce sociálními dávkami na bydlení a obživu. Naopak, pokud podporujeme nějakého jedince jakožto sociálně potřebného, a jeho rodina se pak vytáhne se slušným majetkem, nechme si řádně vysvětlit relevantní zneužití sociálního systému jím i jeho příbuznými.

Pouhým náznakem na iDnes.cz aneb Plagiátorstvím k výhře na iDnes.cz

20. října 2012 v 21:39 | Jana Šimonová |  Neuvěřitelné z blogu Idnes
Administrace iDnes.cz pro své bloggery zavedla fotosoutěže. Co na tom, že existuje pár serverů, kde autoři mohou zavěsit své obrázky a pak si i přečíst tvrdou, ale obvykle spravedlivou kritiku? Na Idnes.cz vedou své fotoblogy někteří opravdu schopní fotografové, ale je zde možnost pohladit po duši i jinak hýčkané autory či autorky blogů. Toho přece nelze nevyužít. V posledním případě soutěže pečlivě vybraná porota pečlivě vybrala působivý obrázek prstýnku, položeného na rozevřené knize a nasvíceného tak, aby jeho stín vykreslil srdíčko.

Velmi mne překvapilo, že porota nejen že nevyřadila tento snímek ze soutěže pro plagiátorství, ale dokonce mu udělila cenu. Fotografii s tímto motivem totiž znám hezkou řádku let. Tento motiv byl použit na nějakém svatebním oznámení. Nevím, kdo je autorem nápadu s prstýnkem a jeho stínem na rozevřené knize, ale myslím si, že ukrást myšlenku a zúčastnit se s ní v soutěži chce docela kachní žaludek a hlavně nedostatek vlastních nápadů. Podle mne není správné takto krást cizí myšlenky a vydávat je za své.

Dokládám výběr z google.cz, který říká, že námět je zpracován mnoha autory, takže zřejmě nebude chráněn patentem. Nejde tedy o žádnou katastrofu. Jde skutečně jen o to, že redakce Idnes.cz doložila svoji zaujatost pro vybrané autory a nekompetentnost pro vybrané činnosti. Hlavně ale asi jde o velký nářez ostudy, který si tímto redakce iDnes.cz uřízla.



Redakce iDnes.cz k tomu uvedla:
"Velká letní soutěž blogerů - fotografů zná svého vítěze. Hlavní cenu - zarámovaný obraz v hodnotě 1500 Kč od serveru pictorama.cz získal bloger Vít Litoš se snímkem snubního prstenu v rozevřené knize. Fotografii zveřejnil v kole s tématem Pouhým náznakem.

V prvních čtyřech kolech vybírala fotografie postupující do finále porota 4 fotografů (Alexandra Synac, Marián Béreš, Michal Josephy a Radek Mikuláš. Finální rozhodnutí o vítězné fotografii bylo ale na vás, čtenářích blogu iDnes.cz a serveru PICTOART.cz. Pro fotografii Víta Litoše hlasovalo 31procent účastníků ankety.
Na druhém místě se umístila fotografie Marka Trizuljaka z Fotomatiné na téma Červnové červenání, třetí největší počet sympatií si získala fotografie Richarda Horáka ze série Pouhým náznakem."

Dokládám důkaz, že redakce iDnes.cz tohle myslí naprosto vážně:





Já k tomu dodávám, že pouhým náznakem takto redakce iDnes.cz naznačila více nežli dost. Na příklad i to, že pokud opět získá Křišťálovou Lupu, víme všichni, za co a jak se tato cena uděluje. Případ naznačil i nekompetentnost a malé rozhledy vybraných redaktorů a poroty, která vybírá fotografie k ocenění. V neposlední řadě je do očí bijící naznačení, že na iDnes.cz je možno získat ocenění za plagiátorství a kradení nápadů.

Nepřekvapilo by mne, kdyby takto cena skončila v rukou, které byly vybrány takříkajíc programově a podle klíče, kterým se přidělují i tituly VIP některým zvlášť pečlivě vybraným bloggerům. Nepřekvapuje mne ani to, že fotografové Trizuljak a Horák, kteří umí a skončili na druhém a třetím místě, se neozvali. Kdyby totiž reptali a poukazovali na nevhodné, mohli by s nimi admini na blogu iDnes.cz skončit stejně, jako skončili se mnou, kritikem, jehož kritika se nehodí.

Další články


Kam dál