Nevrč, brachu, na zrcadlo

26. listopadu 2008 v 20:57 | Jana Šimonová |  Vtípky, básničky a jiné zábavky




Nevrč, brachu, na zrcadlo,

když máš křivou hubu.

Když na půdě najdeš myši,

nebourej hned půdu.



Hubu zkrabať do úsměvu,

na půdě klaď pasti,

kdo chce, může z každé zprávy

užít trochu slasti.



Kdo je samonasírací,

pro všechno se čílí,

prská, soptí a dští síru,

mrhá svojí pílí.



Kdo druhému bábovičky

rozkopává, bourá,

jednou dojde ke zjištění,

že světem sám courá.



Kdo ostatním jejich hrady

podkopává, boří,

zjistí sám, že pro něj žádné

srdce nezahoří.



Lidi jsou holt v tomhle stejní,

že ten, kdo sám bloudí,

ani úsměv, ani lítost

na nich nevyloudí.



Ten, kdo lidem do úsměvu

holým zadkem skáče,

nad mezilidskými vztahy

ke své smůle zpláče.



Než nadávat, milý brachu,

zkus raději mlčet,

zkus nekousat kolem sebe

a zkus nezavrčet.



Uvidíš, že vlídné slovo,

na rtech v pravou chvíli

otevře ti snadno všude,

ušetří ti síly.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama