Jiří Bartoška a K.J.D. s.r.o. – navždy ztracené miliony

11. července 2011 v 12:21 | Jana Šimonová |  Politicko-ekonomické kauzy
*
Pana Jiřího Bartošku známe jakožto pořadatele filmového festivalu v Karlových Varech, jehož významné události nám dennodenně připomíná ve Festivalových vteřinách pan Marek Eben, Hurníkův synovec. Firmu ProMoPro známe z kauzy, nad níž drží ochrannou ruku panVondra, ale nejen on. Tahle firma ozvučila letošní filmový festival. Pan Bartoška si nepřeje, aby se zpráva nějak rozkřikla mezi českou veřejností, proto asi ani pan Marek Eben nepřidá žádnou drobnou pikantérii. Možná časem protivní investigativní novináři s něčím přijdou. Navrhuji si v mezičase připomenout, jak pan Bartoška s firmou K.J.D., s.r.o. ke štěstí přišel.
*
Kde a proč se vynořila společnost K.J.D. s.r.o.
*
Pan Jiří Bartoška s Vladimírem Kratinou, Petrem Havlíkem a Michalem Borsem založili v roce 1992 společnost K.J.D. s.r.o. a pod její hlavičkou nabídli Ministerstvu kultury organizaci loterie.
*
Ve stejném roce získal nově zřízený Státní fond kultury do správy dvě státní nemovitosti vysoké historické hodnoty, a to empírový palác U Hybernů a kubistický dům U Černé Matky boží. Ze zisku z pronájmů těchto nemovitostí měl financovat kulturně-prospěšnou činnost.
*
Jak si padly do oka společnost K.J.D. s.r.o. a Státní fond kultury
*
Tento Státní fond kultury spravoval pan Ladislav Kratochvíl, náměstek ministra. On zařídil, aby Ministerstvo kultury bez výběrového řízení přijalo nabídku společnosti K.J.D. s.r.o. a zároveň zastavilo zmíněné nemovitosti na krytí úvěru od Komerční banky na rozjezd projektu společnosti K.J.D. s.r.o.
*
Nechci zašmodrchat nit svého vyprávění, nicméně připomínám těm, co nechápali, proč oni v dobách rozpuku podnikání v novodobém Česku nezískali mizernou pársettisícovou půjčku na rozjezd svého businessu, že půjčky se přidělovaly jen na příklad proti takovýmto zástavám, zárukám a kontaktům.
*
Komerční banka tedy půjčila společnosti K.J.D. s.r.o. 350 milionů Kč a Státní fond kultury očekával z tohoto businessu roční výnos maximálně 200 milionů Kč ročně. I tyto výnosy měly být použity na financování kulturně-prospěšných činností.
*
Co se ale dělo v letech 1992 až 1994, když bylo vše včetně herního plánu připraveno
*
Státní fond kultury žádal o poměrně jedinečnou licenci pro projekt Česká lotynka a hry online v době, kdy Sazka se svou hrou Sportka měla fungovat na principu sběru sázenek ve smluvních hernách a navíc Ministerstvo kultury přislíbilo, že po dobu 5 let nebudou Sazce vydány povolení na nové loterijní hry, a tudíž online loterie bude povolena pouze projektu Česká lotynka.
*
Konkurenční boj ze strany Sazky se ale rozběhl nečekaně jinými metodami. Sazka se nestandardním způsobem transformovala na akciovou společnost a 10. března 1993 obdržela licenci na online herní systém, čímž předběhla Státní fond kultury s jeho plány. Ten totiž obdržel toto povolení pro projekt České lotynky až 25. května 1993, což bylo po uplynutí celých 10 měsíců od podání žádosti na Ministerstvo financí.
*
Ministerstvo to vysvětlilo tak, že v průběhu schvalovacího procesu mělo dojít ke ztrátě spisu. Nechce-li člověk plýtvat citoslovci údivu, musí nutně otevřít pusu v němém úžasu, když se zjistilo, že základní parametry nového herního plánu Sazky se nápadně podobaly těm uvedeným v žádosti o licenci České lotynky.
*
Jak si vedla nadějná loterie Česká lotynka
*
Loterie se rozběhla v roce 1994 formou her Lotynka, Terno, Lambo a Tambo. Možná pamětníci si ještě vzpomenou, jak propukla aféra kolem tzv. jisté výhry v Ternu. Proti vsazeným 6650 Kč získal sázkař 6900 Kč výhru.
*
Vsazené prostředky se z poloviny vyplatily na výhrách, zatímco zbytek padl dílem na režii provozovatele a jeho zisk (6% z tržeb, přestože jinak v té době bylo běžné počítat na režii 6% ze zisku), na stát a na Státní fond kultury (25%, z nichž se ale v prvé řadě hradily splátky úvěru) od Komerční banky pro společnost K.J.D. s.r.o.
*
Loterie Česká lotynka vydržela pokulhávat pár měsíců a pak kvůli hluboké provozní ztrátě byla nabídnuta k prodeji za vyvolávací cenu 44,1 milionu korun s požadavkem, aby nový majitel převzal i závazky a pohledávky. Konečné náklady spojené s akvizicí by přišly na cca 450 milionů korun. V prosinci 1994 tak byl schválen prodej společnosti K.J.D. K převodu nedošlo z očekávatelného důvodu - cena za projekt nebyla společností K.J.D. uhrazena.
*
Jaké je skóre zápasu o Českou lotynku dnes
*
Část závazku Státního fondu kultury vůči Komerční bance byla uhrazena ze zisků z prodeje technického zařízení loterie (82 milionů Kč).
*
Zbytek závazku ve výši 280 milionů byl uhrazen ze státního rozpočtu, státní pokladna takto zchudla o tuto částku, což znamená, že ztrátu zaplatí daňoví poplatníci.
*
Soud v roce 2002 zkonstatoval, že při podpisu zástavních smluv k paláci U Hybernů a domu U Černé Matky boží nedošlo k pochybení ze strany Ministerstva kultury.
*
Státního fondu kultury je v současné době ochromen, řadu let nefunkční, neboť nemá zvolenu správní radu, a fakticky čeká na ránu z milosti, respektive na své zrušení.
*
Kulturní památky dále chátrají.
*
*
Dovětek
*
Konkurzním správcem byl jmenován JUDr. Josef Cupka (Zapsáno: 25.února 1998 Vymazáno: 8.listopadu 1999)
Krajský obchodní soud v Praze rozhodl o zrušení konkursu na majetek úpadce K.J.D., spol. s r.o., se sídlem Praha 8, Rosenbergových 12, IČO: 45306427 z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. (Zapsáno: 8.listopadu 1999)
*
Zdroj: justice.cz
*
Foto: kviff.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama